Italmoto asi příště přejmenujeme na Italmokro

Italmoto asi příště přejmenujeme na Italmokro

Jak už to tak na Italmotu bývá zvykem, tak k velkému překvapení všech zůčastněných v Mýtě u Rokycan zase pršelo. A tak i účast tomu odpovídala. Ale kdo přijel tak nelitoval.

 Víkend v polovině letošního června patřil po loňské pauze opět všem vyznavačům italských motocyklů. A přiznejme si po pravdě, těm nejlepším.

Nedočkavci se do Mýta u Rokycan začali sjíždět již pátečního podvečera a to z různých koutů České republiky, ale i přátel z Německa a dokonce i jeden manželský pár na Moto Guzzi Breva 1100 až ze severu Finska. 

Pomaloučku a polehoučku večer rozproudila kapela Blues Berry a pak při poslechu reprodukované hudby báječného Jirky Bendy (který spal zase na podiu), všichni povídali co se událo za loňský rok, kam se pojede a jaké nové úpravy kdo má a tak. V noci se na nás rozlobilo počasí a po pátečním slunečném dni přišlo to čeho jsme se báli – déšť.

Sobotní program začínal netradičně již v 10 hodin a to vyjížďkou po části Brd a pak velice zajímavou exkurzí muzea Plzeňského pivovaru. Kde z nás byli zdejší provádějící děvčata trošku v rospacích a při líčení trestů, které ve středověku udělovali špatným vařitelům piva jsme se někteří drbali na holých hlavách. Že Pepčo z Aspiritu.

Poté jsme se rozešli na oběd a bohužel se najdou i tací šoféři aut, kteří neumí správně zařadit (manuální převodovka je fakt makačka),a najedou do motorky, no asi jich v Rusku pán tolik neviděl. A tak Malinále jen smutně koukala na své ležící Griso :-(

Mezitím se v Mýtě sjeli ti kterým se nechtělo brzo z postelí a ve 14 hodin za hřmění tradičních dvouválců a chřestění suchých spojek se vyrazilo za lehkého deště na letiště Lhota u Líní, kde čekala i za nepříznivého počasí ukázka školy Mirka Lisého a osvětlení projektu BEZPEČNĚ NA MOTORCE s Mírou Lisým. Za to moc,moc díky Mírovi a Adélce  kteří to s máma v tom dešti vydrželi.

Pár odvážlivců si dalo zručnostní soutěž na motokárové trati, trochu to klouzalo, ale všichni zůstali celý. Míra nám ukázal jak prudce se dá brzdit na mokru a nechal nám to vyzkoušet dokonce i na mastodontním HD a také lehkonohé Ducati Monster 696 s total sjetou přední pneu.

Po návratu na základnu se umoudřilo počasí a rozjely se soutěže v plném proudu : vědomostní italofilní kvíz, nově běh po překážkové dráze s kufry Givi – asi nový model pro velké cestovatele, pojídání špaget – opět zvítězil asi trochu nenažraný Kubajz a nakonec tradiční přetahování lanem – věčný boj Guzzistů versus Ducati, který letos vyhráli guzzáci.Za mohutného pozbuzování prézama.

Na řadu přišla kapelka Dekolt s dívčinou u mikrofonu a to někteří z nás tedy koukali , moc moc pěkné a nadějné! a jak se říká „možná přijde i kouzelník“ vskutku přišel a Tomasiano, předvedl co umí, no většina z nás koukalo s otevřenou pusou.

Nakonec všechny rozproudil a roztančil Pražský výtěr, který jsme nechtěli pustit z pódia. Alex řádil jak utržený z řetězu, Tomáš do toho bušil jak o život a Míra s Jirkou nechtěli být pozadu.Největší držáci se vydrželi veselit až skoro do ranních hodin , kdy nám zase mistr zvuku Jirka Benda pouštěl krásné věci jako Ozzyho a Ptáky a završil to nádhernou vážnou hudbou v podání skladatele z 18 století Jiřího Antonína Bendy, no krása!

Neděle znamená jako vždy zabalit se, rozloučit se a se slovy „tak snad zase za rok“ hurá k domovu. A budem doufat, že náš trochu pozměněný tým Jirky Rianta, Radka Nováka a Martina Kříže neodradila letošní menší účast a příští rok se opět sejdem i někde jinde v nové neokoukané části české země!

A nezbývá už jen poděkovat těm nejdůležitějším, bez kterých by se tato akce nemohla ani konat a to jsou naši sponzoři jako je Moto S+P, Panattoni, Ducati, A-spirit, Ducati Owners Group Czech Republik, Honzovi Bočkovi a firmě Dorso, Martinovi Hronešovi a jeho Titanium Pro, Martinovi Magnovi a Shellu.

Ciao Italmoto !!!




Komentáře

Napsat komentář

* Titulek:

* Vaše jméno:

* Komentář:

Captcha
* Opište kód z obrázku: